Co je nového v ekonomice?

Co je nového v ekonomice?

Kdekoliv se publikuje zpravodajství, tam nesmí chybět ani záležitosti týkající se ekonomiky. Protože je tato pro lidi podstatná, ba naprosto nezbytná. I ti, kdo nerozumí velké a komplikované ekonomice, jsou totiž s touto nerozlučně spojeni, ani těm se ekonomické záležitosti nevyhýbají. Ty totiž nějakou formou doléhají na každého.

Pokud se pak někdo ekonomickým novinkám věnuje skutečně zodpovědně, však nejspíše nepatří mezi ty, kdo mají po prostudování ekonomického zpravodajství slunce v duši. Jejich mysl je naopak nejednou podobná zamračenému nebi před bouří.

data z burzy

Když totiž opanuje zprávy ekonomika, slýcháme už po dlouhou řadu let zpravidla především Jobovy zvěsti. A to bez ohledu na to, v jaké realitě jsme se právě ocitli. A soudný člověk pak nejednou neví, měl-li by se jít pověsit nebo spíše začít střílet.

Jak dlouho jsme jenom slýchali o to, jak se má naše ekonomika skvěle! A naivní tomu věřili, protože měli náhle peněz v kapse víc než jindy a na trhu práce si mohli coby potenciální zaměstnanci diktovat podmínky, protože nebyli lidi. Ovšem každý soudný našinec věděl, že je tomu tak proto, že jistá nejmenovaná vládní sociální demokracie nechala natisknout a rozdat horu peněz a udělala ‚sekeru‘ ve státním rozpočtu ve snaze zajistit si znovuzvolení. Což zrovna nevyšlo.

recese grafika

Pak přišly a dodnes trvají těžké časy. Zdražuje se, kdeco se v ekonomice zpomalilo nebo přímo zastavilo. Státní dluh roste do obřích rozměrů, o nichž už ani ti z politiků, kteří ho dělají, netvrdí jako kdysi, že si ho můžeme dovolit, protože jsme coby země zadlužení málo. A opět se ve zpravodajství lidem do značné míry lže, že za to může koronavirus. I když každý soudný člověk ví, že pokud by to byla pravda, seděl by v naší vládě jeden koronavirus vedle druhého. Protože ceny vyrůst musely kvůli oněm dříve natištěným a ničím nekrytým penězům, o nichž už tu byla řeč, a značné části státního dluhu by se dalo předejít, kdyby v politice nepanoval známý český odezdikezdismus.

A tak dál hltáme zprávy z ekonomiky. O níž se dá bohužel říci jenom to, že je notně neekonomická. A nejméně do voleb do nebude lepší.

Řekni mi, co jíš

Člověk se tedy může odlišovat od většiny a zapadat do menšiny mnoha okolnostmi. Například tím
Øjak se obléká
Øjak tráví volný čas
Øjakou vyznává víru
Øco jí.

Do poslední skupiny lidí s odlišným životním názorem patří jistě vegetariáni.

Důvody, které je vedly k odmítání masa mohou být různé.
1. Etické – projevují tím svou úctu ke všemu živému. Mohou sem patřit i bojovníci za práva zvířat, protože nechtějí, aby byly zvířata vystavována utrpení.
2. Zdravotní – tato skupina lidí si své vegetariánství až tak nevybrala, ale bylo jim dáno horším zdravotním stavem anebo rekonvalescencí po operaci.
3. Náboženské – pro některá náboženství jsou určitá zvířata nečistá a pro některá jsou jiná posvátná.
4. Výchova – v tomto případě může být vegetariánství jen dočasné.

Vejce nebo slepice?

Zvláštní skupinou odpíračů masa jsou méně známí pescetariáni, kteří mohou do svého jídelníčku zahrnout pouze ryby. I oni se ale kupodivu počítají mezi vegetariány. Ale o tom by se dalo polemizovat. Copak ryby nejsou maso? Jasno v této otázce mají další skupiny lidí, kteří by na svém talíři cokoliv, co bylo někdy živé rozhodně nesnesli.

ØFrutarián – pozře pouze plody, které může získat bez sebemenšího poškození rostliny.
ØLaktovegetarián – může si pochutnávat na všech mléčných výrobcích, ale nesmí do svého jídelníčku zahrnout vejce.
ØOvovegetarián – je pravým opakem předchozího laktovegetariána.
ØVegan – je velice vyhraněná skupina. Tento člověk nesmí vlastně téměř nic. Nesmí maso, mléko, med, vejce a čištěné potraviny.
ØVitarián – tomuto strávníkovi se říká syrový vegan, protože se jeho strava skládá z potravin vegana, ale nesmí je tepelně upravit. Pouze pomocí sušičky ovoce.

Myslím, že některé jmenované životní styly už jsou tak trochu extrémy. Chápu, že může mít někdo odpor k určitým potravinám. Ale téměř ke všem?

Z jakého materiálu by mělo být dětské nádobí?

Z jakého materiálu by mělo být dětské nádobí?

Mít malé děti nepřináší jen radost, ale také spoustu starostí. Většina z nich je pak zaměřena na jeho bezpečnost. A z dobrého důvodu. V tomto věku totiž ještě nedokážou pořádně odhadnout nebezpečí, které jim hrozí. Neví, že o nůž se mohou pořezat, případně si nedovedou představit následky. Ani neví, že elektrická zásuvka jim může dát ránu. Navíc jejich motorika ještě není plně funkční, což má za následek jejich neobratnost, vedoucí k častým pádům.

Samozřejmě to není nic, z čeho by časem nevyrostly. Do té doby je však na nás, na jejich rodičích a opatrovnících, abychom na ně dávali pozor. A to se týká i stolování. Samozřejmě malé miminko budeme ze začátku krmit, ale jak poroste, začne chtít jíst samo. A po prvních neobratných pokusech se to i naučí.

detskenadobi1

Je to samozřejmě významný a vítaný pokrok v jeho vývoji, ovšem pro rodiče to je další starost: jaké dětské nádobí Chytrá Liška bychom mu měli koupit? Je totiž jasné, že minimálně ze začátku nemůže mít to pro dospělé.

Musíme totiž počítat s tím, že se mu čas od času povede talíř shodit. Jaké následky by to mělo, kdyby se jednalo o klasický porcelánový kus, není třeba zmiňovat. O vidličce a noži s jejich ostrými hroty a okraji ani nemluvě. Jaké tedy koupit?

detskenadobi2

Na trhu je dnes naštěstí mnoho variant dětského nádobí. Obvykle bývají z plastu, což tedy znamená, že se tak snadno nerozbijí. Avšak je třeba mít na paměti, že tento materiál může uvolňovat mikroplasty, které následně náš potomek sní. A že to pro tělo není zrovna dobré, není třeba říkat.

Proto bychom neměli vybírat to, které je nejlevnější a má na sobě oblíbenou postavičku z oblíbeného filmu či seriálu našeho děťátka, ale takovou, které má certifikaci, že je skutečně zdravotně nezávadné. To ostatně neplatí jen pro nádobí, ale i pro oblečení či hračky. Přeci jen, se zdravím bychom neměli hazardovat. A zvlášť u dětí.